Jarní dekorace
Velikonoce
Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.
Zvyky a tradice Velikonoc
V České republice je prastarou tradicí hodování a ručně vyrobené pomlázky, rákosky neboli tatar z vrbového proutí. Ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí ke svým známým a sešlehají jimi ženy a dívky.
Podle tradic muži zároveň odříkávají Velikonoční koledy. Smyslem šlehání dívek a žen není způsobení bolesti ani příkoří. Je to spíše symbol zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uraženy. Sešlehané ženy a dívky dávají koledníkům malovaná vajíčka jako symbol díků a prominutí. Podle starých pověr dívky mají být na Velikonoce sešlehané proto, aby byly zdravé a zachovali si plodnost. Ženy mohou zase odpoledne na úplatu za sešlehání polévat chlapce studenou vodou. Tyto zvyky se v Čechách mění v něčem podle jednotlivých krajů.
Velikonocemi jsou spojeny různé zvyky a obyčeje, které někde přetrvaly až dodnes.
Smrtná neděle
Před Velikonocemi je tradicí vynášení Morany. Tuto slaměnou loutku svobodné dívky házeli do vody. Ta, k níž domu se šaty z Morany doplavili, měla být první provdána.
Květná neděle
Na Květnou neděli je zvykem dávat do vázy kočičky, tedy vrbové proutky, které jsou posvěcené a jsou symbolem těchto jarních svátků. Kdysi lidé věřili, že i jídla v tento den mají kouzelnou moc a proto se jedli různě dlouhé těstoviny s mákem, aby na obilí vzrostly dlouhé klasy s množstvím zrna. Ze zeleniny se nejedli všechny druhy, ale pouze ty, které lidé chtěli, aby jim co nejdříve vzrostly. Například se nejedlo vůbec zelí, protože by hned mohlo vyhnat do květu.
Škaredá středa
Tipy na velikonoční dárky (nejen) pro děti - jedna z pěkných tradic Velikonoc je darovat svým blízkým nějakou roztomilou maličkost, „aby vás beránek nepokakal“. Jak můžete beránka uplatit? Můžete to zkusit třeba pamětními mincemi, roztomilými, heboučkými plyšáky anebo tím, že dětem věnujete daleko víc času než obvykle a vyskotačíte se s nimi na gymnastickém míči.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se lidé umývali v potoce. Dívky věřily, že budou potom krásnět, nebudou mít pihy na obličeji a když si umyjí i vlasy, budou jim rychleji růst. Velikonoční vodou pokropili celý dům, aby v něm měli dobrý život. V noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek se prý scházeli Strigy (čarodějnice) a lidé si mysleli, že jim chtějí ublížit, a proto své příbytky i stáje potírali česnekem.
Velký pátek
Na Velký pátek se značkovali zvířátka, protože méně cítili bolest a také se roubovaly mladé stromky, protože se jim rychleji hojily všechny rány. Tuto čarodějnou atmosféru velikonočního období se snažili využít vdavekchtivé dívky a do vody házeli malé jedlové větvičky. Pokud je voda nesla po proudu, znamenalo to, že se dívka vdá ve vlastní obci. Pokud je však vír stočit jiným směrem, dívka se mělo vydat jinam.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se vařilo a peklo celý den. Připravovala se šunka, někde i jehně, pekl se velikonoční beránek a vajíčka na různé způsoby byly základem. Byl to den považován za šťastný pro sázení a někde kutáleli dokonce v tento den kulatý koláč po poli kvůli dobré úrodě.
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle, každý spěchal domů z kostela, jak byl rychlý, tak měl být rychlý i při sklizni úrody. Stolování v tento den připomínalo Štědrý večer. První chod bylo vajíčko, které se rozdělilo na 4 části jako jablíčko a hlavním chodem bylo drůbeží maso. Pokud se lidé dobře najedli, měli být sytí po celý rok.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí se šlehalo a polévalo. Chlapci šlehali zejména hospodyňky a za to dostali odměnu - malovaná vajíčka, koláče a peníze.
V úterý po Velikonočním pondělí
V úterý si holky mohli vynahradit mokré šaty a štípance na těle. Číhaly za plotem a polévali každého muže, který měl méně než 50 let.
Kdy končí Velikonoce ?
Období velikonočních svátků se končilo na Jiřího, tehdy skončily zábavy a všichni se věnovali pracím na poli.
Tyto tradice dnes nejsou všude běžně rozšířené, ale i tak se najdou místa, kde se lidé k nim vracejí a mnohé z nich dodnes dodržují.
Symboly Velikonoc
Velikonoční pomlázka
Pomlázky jsou splétané z osmi, dvanácti nebo dvaceti čtyř proutků a jsou od půl do dvou metrů dlouhé, ozdobené vypletená rukojetí a barevnými stuhami.
Velikonoční Beránek
Symbol beránka se nachází již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici se používal jako obětní zvíře za hříchy. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Velikonoční Kříž
Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.
Oheň
Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapalují velikonoční svíčky.
Velikonoční Svíčka
Svíčka je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista - tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, t. j. začátku a konce věků, jimiž je Kristus.
Velikonoční vajíčka - kraslice
Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Kraslice jsou velkou českou specialitou známou po celém světě.
Velikonoční zajíček
Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. · Pomlázka - Tento v některých regionech Slovenska důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích